Zpod Častovskej věže

15. srpna 2016 v 23:03 | Bobík
Jednoho krásného dne (asi v pátek) jsem si řekla, že pokud přežiju víkend, napíšu další článek sem na blog. A stalo se. Je totiž pondělní noc. A já překvapivě žiju.


Píšu článek z mého nejoblíbenějšího místa na světě. Z Častej. Malé obce (dediny) na Slovensku, pod hradem Červený Kameň.

Borovička = pomsta z lesa!! Řeknu vám, tahat čtyři dny v řadě a přepíjet každý den kocovinu, to je peklo. Jenže tady se ani nenaděju a už držím v ruce další borovičku a i když už nechci, tak jí piju.

Po tom, co jsme se ve čtvrtek rozhodli, že si večer půjdeme sednout na čaj, skončili jsme ve dvě ráno na zastávce v..no v náladě. Tak jsme si řekli, že to byla taková malá rozcvička. Na pátek, ne? Ve vedlejší vesnici Štefanová totiž byly hody. Nebylo v plánu jít na páteční zábavu na Štefanovou, ale po tom, co jsme šli na kofolu a potkali ty správné lidi v jednom šenku a další správné v tom dalším. Jeli jsme to prostě vytancovat. Hlavně, že ve dvě jsme chtěli být nejdéle doma. Ve čtyři hodiny jsem totiž byla v Častej v pekárně a půl hodiny se snažila si koupit "gramblavé rožky" (namísto grahamové). Ostuda. Ale co, sranda byla. Zvlášť, když jsem tam přišla v sobotu dopoledne a věděli o tom všichni. Ti, kteří tam ani nebyli.
A potom přišla sobota. Pivní festival. Parádně bylo. V šest hodin ochutnané všechny piva, co tam byli a přešlo se na tvrdší. Tak jsem se opila, že Lojzoo, ten co mě kdysi učil plavat tady na kupku (krásné časy), mi dokonce za každé "otec, daj mi peniaze" dal několik €. To potom nadával, proč si ty děti vůbec dělal. Přitom žádné nemá, haha. A nebylo by od věci, kdybychom ve dvě hodiny (ve které jsme chtěli být opravdu doma) nejeli opět na Štefanovou. Místo, kde noc předtím málem moje hlava byla rozbita. To mě totiž vyzval k tanci jeden vysoký kluk. Chytl mě a upadl na mě. Plnou vahou. A moje hlava na zemi na betonu. Haha. Jako slušní lidé, domů jsme přišli za světla. Ne všichni, někteří jsou totiž retardovaní a jeli pod vlivem alkoholu autem. Nechali se chytit a problém je na světě. Všechno špatně. No, stává se.
Alkoholický prodloužený víkend jsme zakončili v neděli v Senci. Haha, ze Sence byl ten kluk ze soboty. Ani nevím, jak se jmenuje, ale to nevadí, ne? Pořádně jsme si zatancovali a parádička. Vykoupali jsme se v totálně studené vodě ve tři ráno, alespoň ta borovička hřála zevnitř.

Tak jsem přežila prodloužený víkend. Bylo to náročný, ale i přesto jsem poznala spoustu nových lidí a byla v okolí těch "starých" úžasných kamarádů.

A teď už se pondělí. Noc. Já pomalu začínám být nešťastná z toho, že za chvíli mám odjet. Sice tu za mě ostatní rozhodli, že přijedu na hody v Častej, ale stejně. Nikdy jsem neplakala víc, než když jsem odtud odjížděla. Letos jsem si řekla, že nebudu. Ale trhá mi srdce odjet. Vždyť tady je místo, kde jsem doma. Místo v mém srdci. Tady mám ty nejlepší zážitky. Třeba když mi tu v sobotu v noci praskly kalhoty. Tak jako kdysi na Červáku (Červený Kameň). Nebo když tu fungovalo kupko. Asi všechno se změnilo. My jsme zestárli. Už nejsme prcci, co tu jezdili na kolech a chodili si kopat na hřiště. Víš, co se nezměnilo? Naše kamarádství. To, že mě tu všichni znají a pokaždé, když je vidím, připomínají mi, jaká jsem byla malá a vyrostla jsem. Do krásy. Haha. To, že se tu můžu pozdravit s každým na ulici bez toho, aby koukal blbě. Moje láska k obci se nezměnila. Vzpomínky.
Teď se nepotkáváme na hřišti nebo na kupku. Teď se potkáváme v šenku. V trošku jinou hodinu. Nebo jezdíme pryč. Senec - Slnečná jazerá. Tam, kde jsem tak milovala koupání. Tam, kde je lepší si ustlat v noci venku, než jít nahoru po schodech v chatě. Nebo Trnava. Fotbal. A hele, teď tu máme i nový stadion.
A víš co je ještě stejný? Palo a Jaro. Neskutečný. Ale je to tak.

Miliony vzpomínek. Takových, že teď jsem se přistihla, jak mi tečou slzy. Život jde dál a já ten svůj miluji. Musím odjet, ale vrátím se. Častá je totiž místo, které je v mém srdci.

Borovička ahooj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | 15. srpna 2016 v 23:09 | Reagovat

výborne bolo :-!  :-D

2 Paťo Paťo | 16. srpna 2016 v 9:46 | Reagovat

gramblavé rožky :D

3 *Weird_Ufo* *Weird_Ufo* | E-mail | Web | 16. srpna 2016 v 20:13 | Reagovat

Asi nic nevydržím, protože tohle je něco, co bych opravdu nepřežila :D Stačilo mi strávit čtrnáct dní ve spánkovém deficitu a během nich jsem jen občas trošku popíjela a po návratu jsem spala 14 hodin v kuse a furt ještě nejsem úplně v pořádku :D máš můj obdiv :D

4 Domi Domi | 18. srpna 2016 v 12:54 | Reagovat

ty krava aj s Lenou ste šenk vytopili :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama