A je rozhodnuto..

16. srpna 2017 v 8:03 | Bobík
Nechci kytky na Valentýna, protože "tak se to má dělat". Mně stačí kamínek, který jsi našel na chodníku a přinesl jsi mi ho, protože jsi myslel, že se mi bude líbit..



Můj vztah s kuchařem se zasekl na bodě, kdy v podstatě nevím na čem jsem. Na jednu stranu mi říká, že nechápe, proč ubližuje jeho přítelkyni, když ona mu nic neudělala a měl by s tím přestat. Na druhou stranu tvrdí, jak přemýšlí o tom, že bychom mohli být spolu. Už to pár měsíců trvá. A já došla k uvědomění.

Celou dobu to nebylo o tom, že já v září odjedu. Dala jsem mu jasné důkazy o tom, že jsem ochotná tady zůstat. Celou dobu to bylo o tom, jestli on ji opustí nebo ne. Jenže jak dlouho to bude trvat? Kolik času potřebuje na to, aby se rozhodl? Chápu, že je to těžké rozhodnutí z jeho strany. Ale chápe to taky z té mé? Jaké to je, když vám tvrdí, jak vás má rád, ale stejně zůstává nadále s přítelkyní? Ničí mě to..

Neměla jsem nikam odjet. Kdo mě zná, ví, že rozhodnuto bylo zůstat a počkat, jak se to vyvrbí. Jeho přítelkyně se začala znovu snažit. Alespoň z toho, co slyším. Čím déle to trvá, tím víc mě to ničí a nutí přemýšlet, co dál. Jenže potom jsem si řekla dost. To je poslední zrnko a já odjedu. Odjíždím do Norska. Pokud jsem kuchařovi a jeho přítelkyni pomohla k lepšímu vztahu, nemá za co. Pokud se to během pár měsíců vrátí zpět do starých kolejí, o kterých mi vyprávěl kdysi, tak ví, že já se vrátím zpět a může se podle toho zajistit.

Víte co je horší? Zaměstnávám se. Devatenáct hodin denně něco dělám. Jen proto, abych nemyslela. Nepomáhá to. Akorát se ničím ještě víc.

Bojím se, že se mi do Norska ani neozve. Bude mi chybět. Jenže teď ho taky nevídám moc. V podstatě jen v práci. Mimo ní ho vidím úplně minimálně.

Dokonce mě i napadlo. Myslí to, co mi říká vlastně vážně? Co když si jen vymýšlí.. Lidi můžou říct cokoliv, dívám se na skutky. Jenže mě zatím moc nepřesvědčují, že bych tu měla zůstat. Bolí to.

Před chvílí jsem přijela z noční. Včera jsem vůbec nespala a předtím měla opět noční. Zvláštní, ale nejsem vůbec unavená. Rozdělala jsem si dýmku a pokuřuji u psaní. Jenže mě to nějak nebaví. Takže to ukončím. Mějte se fajn.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | Web | 16. srpna 2017 v 9:08 | Reagovat

Ty sis v prvé řadě vůbec neměla začínat se zadaným chlapem. Je to sprostý a hnusný a pokud jsi navíc věděla, že má přítelkyni, tak je to sprostý dvojnásob! Norsko ti přeju a doufám, že si tam vyčistíš hlavu a vyřešíš všechno v sobě.

2 Jana Jana | Web | 16. srpna 2017 v 14:23 | Reagovat

[1]: Částečně souhlasím :-? jen ho nech té jeho ;-) určitě poznáš třeba někoho jinýho a lepšího a hlavně svobodnýho :-) .

3 Bobík Bobík | 16. srpna 2017 v 14:24 | Reagovat

[1]: Je to sprostý a já o tom vím. Vídali jsme se jako kamarádi a to hlavně v práci, ale později jsme se do sebe zamilovali. Nikdo nic nečekal a na začátku to nikdo ani neměl v plánu. On mi první vyznal lásku. Tak jen osvětlení, že to nebylo úmyslně.

4 Eliss Eliss | Web | 16. srpna 2017 v 15:06 | Reagovat

[1]: Já bych autorku rozhodně tak nehanila :-)

5 Michaela Michaela | Web | 16. srpna 2017 v 17:38 | Reagovat

No v první řadě bych ti moc chtěla pochválit styl psaní, který mě ohromil. Dále, nebudu ti tady říkat, že zakázané ovoce má zůstat neokusené, ale to jistě sama dobře víš. Poradila bych ti, jestli můžu, abys odjela, abys přestala myslet na někoho, kdo má doma jinou ženu a sám asi neví co chce. Co oči nevídí, to srdce nebolí a ty později zapomeneš na to, co jsi cítila. A najdeš si někoho, s kým ti bude lépe a kdo bude v první řadě bez partnerky na řetízku. :)

6 Eva Eva | Web | 16. srpna 2017 v 20:37 | Reagovat

Neomezuj se kvůli někomu, kdo o to nestojí. Užívej života, dělej si, co chceš! On se k tobě ten správný partner připojí :-)

7 Siren Siren | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 20:59 | Reagovat

Ano ano se zadanýma si nezačínat. Podívej jak by bylo tobě kdyby ti nějaká slečna valila do přítele. Vrátilo by se ti to ošklivě. Nech ho jít :)

8 NaTyy NaTyy | Web | 17. srpna 2017 v 15:54 | Reagovat

Být tebou, tak ho nechám a souhlasím se slečnama výše :)

9 Luucie Luucie | Web | 18. srpna 2017 v 22:34 | Reagovat

Odjela bych. Nechala ho být. Hlavně pokud se dokázal zamilovat i přes to, že má přítelkyni, je šance, že by to samé udělal potom i tobě.
A třeba v Norsku potkáš někoho lepšího ;)

10 Matt Matt | 19. srpna 2017 v 10:58 | Reagovat

Bobíčku, vždyť víš že jsem na tvé straně a vím že si to tak nechtěla. Nechtěla si se zamilovat. Stalo se. Chápu, že by si nejraději zůstala s ním a nechceš odjet. Ale jeď. Je to v tuhle chvíli to nejlepší rozhodnutí, co máš. On má čas se zařídit a uvidíš jestli je jeho láska tak velká a počká na tebe. Uvidíš. Třeba ti za to nebude on už stát v budoucnu. Přece jen, teď ti to dost ubližuje. Třeba časem budeš nad tou bolestí přemýšlet a řekneš, že ti za to nestojí. Mám tě rád.

11 L. L. | Web | 19. srpna 2017 v 12:26 | Reagovat

Nikdy bych si nezačala se zadaným :) a hlavně kdyby tě doopravdy miloval, tak by se rozhodl ihned, že bude s tebou :). Najdeš si určitě lepšího :)

12 Alexandra Alexandra | Web | 20. srpna 2017 v 21:10 | Reagovat

[9]: Tohle je skvělá rada!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama