10 věcí, které jste (možná) o Norsku nevěděli

13. prosince 2017 v 18:11 | Bobík
"Čas, jehož marnění sis užil, není ztracený." - John Lennon

Dnes jsem v Norsku přesně čtvrt roku. Nejkrásnější dárek, který jsem mohla za období strávené tady dostat, je polární záře. Jakmile jsem se to dozvěděla, celým štěstím jsem vyletěla z postele. Ani jsem se nenadála a už jsem stála před barákem dívající se nahoru na nebe. Vůbec nevadí, že dnes tu byla zatím nejnižší teplota -15°C.


Mnozí z vás po mně stále chtějí nějaké informace o tom, jaký je zde život, jací jsou tu lidé a podobně. Na dnešek jsem si tedy pro vás připravila 10 věcí, které jste (možná) o Norsku nevěděli.



1. JE TU OPRAVDU DRAHO

Kdo byl někdy třeba v Německu, Anglii či Francii se mnou bude souhlasit, že tam jsou ceny v poměru s českými o nějaký ten level výš. Norsko je oproti tomu úplně jiná liga. Drahé je tu opravdu vše a nejhorší je, že si ceny dokážete snadno převést na české koruny (1 NOK = +- 3 Kč). V podstatě, když to zjednodušíme - v Čechách koupíme například mléko za 25,- Kč, zatímco tady ho koupíme za 25,- NOK (tedy skoro 75,- Kč).


2. JE TU TMA

Za poslední měsíc se tu drasticky změnila délka dne. Když jsem v září přijela, tma byla až kolem 22.-23. večer a svítalo opravdu brzy. Teď je prosinec a první světlo je okolo 10. ráno a Slunce zapadá těsně po 15. hodině. Zničeho nic je tu potom naprosto neprostupná tma.


3. ZAKAZOVÁNÍ VĚCÍ

Stát ví nejlépe, co je pro nás nejlepší. Tedy alespoň v Norsku. Proto se tu zakazují věci, které by mohly být špatné. Alkohol si koupíte pouze ve specializovaných obchodech. A to jenom s obsahem alkoholu do 50ti procent, ten nad 50 je už nelegální. A v den voleb si alkohol nekoupíte ani tam - v roce 1990 se pár Norů v den voleb opilo a tak se prodej alkoholu raději zakázal. Na plakátech nebo veřejných plochách nesmí být reklamy na alkohol a cigarety, či jen jejich vyobrazení. Norsko má v plánu úplně vymýtit kouření do roku 2035. Trondheim zakázal zobrazovat na reklamních plochách polonahé modely (v plavkách, spodním prádle), aby tím obyvatelé nebyli pod mentálním tlakem k získání perfektního těla.
A že jste nikdy neslyšeli o žádném norském boxerovi? Aby taky ne, box tu byl totiž až do roku 2014 zakázán.
Norsko je také jedinou zemí na světě, kde bylo vlastnictví, import nebo používání skatebordu ilegální a to od roku 1977 až do roku 1989. Norské ministerstvo dopravy to odůvodnilo tím, že skatebordisti neohrožují při jízdě pouze sebe, ale i ostatní.
Umělá potravinová barviva? Zakázáno.
Import medikamentů pro osobní použití? Pokud se nejedná o produkt, který je v Norsku licencovaný a příbalové informace nejsou v norštině, tak je zakázán.
Po teroristickém útoku Anderse Breivika v roce 2011, který na ostrově Utøya zabil 77 lidí, se společnost COOP Norway rozhodla zakázat 55 videoher, mezi nimi i World of Warcraft a Modern Warfare II, o kterém Breivik prohlásil: "Je to pravděpodobně nejlepší vojenský simulátor, který je aktuálně k dispozici. Modern Warfare II považuji za součást mého tréninku víc než cokoliv jiného."
Norská rada pro rozhlasové a televizní vysílání (The Norwegian Film Control Comission) dokonce zakázala britskou komedii Život Briana od skupiny Monthy Python. Film údajně porušuje sekci 142 norské ústavy, kde se píše, že žádná náboženská nebo etnická minorita nesmí být cílem urážek. V sousedním Švédsku se potom rozběhla marketingová kampaň s plakáty hlásajícími: "Film, který je tak vtipný, že ho v Norsku zakázali."


4. VORSPIEL a NACHSPIEL

Jak už jsem v předchozím bodě zmínila alkohol, byla by chyba nezmínit tyto dvě slova. Jsou to dvě slovíčka, se kterými se v Norsku setkáte nejpozději v pátek večer. "Přijdeš ke mně na vorspiel?" zeptají se Norové a rozhodně tím vyděsí jakkéhokoliv Němce, pro něhož to znamená pozvání na předehru. Protože je alkohol v Norsku extrémně drahý a dá se koupit pouze ve specializovaných obchodech, místní bary a kluby před půlnocí zejí prázdnotou. Proto přichází na ředu vorspiel, která se koná u někoho doma a účelem je dostat se do nálady předtím, než se zhruba o půlnoci vyrazí do města, kde se potom dáte už jen jedno-dvě piva. Pozor - každý si ale přinese svoje zásoby alkoholu, a pokud se stane, že je nevypije, zase si je sbalí a odnese si je. V Norsku se nepije na chuť nebo s mírou. Jediným účelem je se naprosto zrušit. Připít se do nálady je ztráta času a peněz. Jedině pokud jste totiž tak opilí, že druhý den můžete spolehlivě tvrdit, že včerejšek se nestal, tak je na čase se pustit do seznamování s opačným pohlavím. (Norové jsou totiž normálně stydliví, pouze alkohol v nich probouzí "sociální pudy".) Pokud se pak v klubu nepodaří ulovit si známost na jednu noc, čímž jsou Norové také proslulí, tak následuje nachspiel, tedy afterparty opět u někoho doma. V Norsku totiž kluby zavírají okolo druhé-třetí hodiny.


5. SEX NA JEDNU NOC

Podle statistik mají Norové více sexu na jednu noc, než jakýkkoli jiný národ na světě. Nijak se za to nestydí, dokonce se tím spíše chlubí. Patří to k jakémusi víkendovému folkloru. V pátek a v sobotu se prostě zruší a v klubu po krátké konverzaci: "Vil du være med meg hjem i natt?" (půjdeš se mnou dneska domů), popřípadě: "Hjem til meg, eller hjem til deg?" (k tobě nebo ke mně). Následuje odchod z klubu domů, sex, kocovina a ranní šok z toho, kdo to leží vedle vás. Někdy se stane, že se svým protějškem ze včerejší noci prohodíte i pár slov při pojídání brunostu k snídani. To potom může vést k dalšímu sexu a nakonec možná i k večeři a opravdovému rande. V Norsku také existuje stránka, kde je možno si zdarma objednat kondomy, které vám přijdou až domů.
(Pozn. Znám z vyprávění!! Když totiž řeknete Norovi "NE", znamená to pro něj "NE".)


6. BRUNOST

Když už jsem v minulém bodě zmínila pojídání brunostu k snídani, bylo by dobré vědět, co to ten brunost tedy je. Je to norská specialita - hnědý sýr. Vzhledově připomíná výbušninu, chuťově pak Eidam zkombinovaný s karamelkami. Norové na něj ale nedají dopustit. Sýr se krájí na tenké plánky NE NOŽEM, ale KRÁJEČEM NA SÝR, který je norským vynálezem. Jí se buď na slano s máslem, chlebem či na knäckebrotu, ale i na sladko s džemem a palačinkami (popř. wafflemi). Na trhu je ho několik druhů, které se od sebe liší způsobem výroby a obsahem tuku. Jednoduše řečeno - od světlého až po úplně tmavý. Vyrábí se i jako pomazánka (třeba na chleba).
V roce 2013 se brunost dostal do podvědomí i mimo Norsko. Kamion převážející 27 tun tohoto sýra zničehonic vzplanul uprostřed tunelu Brattli poblíž Tysfjordu v severním Norsku. Požár hořícího sýra zuřil v tunelu celých pět dní a oblaka toxického kouře zpomalovala záchranné práce. I potom, co se požár podařilo uhasit, musel být tunel na několik týdnů uzavřen.


7. OSTEHØVEL DO KAŽDÉ RODINY

"Vy jste udělali velký krok pro lidstvo, ale my jsme udělali malý krok pro sýr" - zpívá norská skupina Kollektivet v písni Æøå, kde vyzdvihuje délku norské abecedy nad anglickou. Ostehøvel, nebo-li do češtiny doslovně přeložen jako hoblík sýru, vynalezl v roce 1925 stolař Thor Bjørklund z Lillehameru (sousední město toho, kde bydlím). Přeci jenom brunost, když není nakrájen na tenké plátky, tak chutná jako karamelka a ještě k tomu se lepí na zuby. V roce 1927 si pak vynález nechal patentovat a založil firmu Thor Bjørklund & Sønner AS, která vyráběla hoblíky sýra až do roku 2010, kdy ji odkoupila jiná společnost. Za dobu existence Bjørklundovy firmy bylo vyrobeno více než 50 milionů hoblíků. Mnohé z nich našly své místo a uplatnění i v českých domácnostech. Norové si ho dokonce cení natolik, že na jeho památku vytiskla norská pošta v roce 1999 speciální známku v hodnotě 3,60 NOK.



8. NOROVÉ NEMAJÍ SVOU NÁRODNÍ KUCHYŇ

Samozřejmě existuje brunost.
Dále mají také Fårikål (kusy ovčího masa s rozvařeným zelím), Pinnekjøtt (super slané uzené jehněčí) nebo Smalahove (vařená ovčí hlava). Že se by se to tu ale nějak více konzumovalo, to ne.
Grandiosa - tohle se dá nazvat norským národním jídlem. Mražená pizza, která byla poprvé vyrobena v roce 1980 a od té doby její popularita narostla tolik, že kdybyste poskládali všechny krabice od pizz Grandiosa, které se v Norsku sní během jednoho dne, měli byste věž velikosti Sněžky. Je to totiž něco jako národní poklad. V roce 2006 byl vydán song s názvem: "Respekt for Grandiosa". Tento song se udržel na vrcholu žebříčku nejvíce hraných písní v Norsku po celých osm týdnů. (Pokud by měl někdo zájem, zde je odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=pIb-boiAnRM). Podobně se na vrchol hitparády vyšvihl i další song "Full Pakke", ve kterém se objevil jednoduchý chytlavý tanec, který se rozšířil po norských klubech rychlostí blesku. (Také přikládám odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=7uilDiHh0mg).
Norové také kritizují ostatní čokolády, protože jejich Melkesjokolade je prostě nejlepší.
Norové dále mají svojí vlastní verzi Tacos, které se tu jí každý pátek. Ve všech obchodech jsou na to připraveni. Nevadí, že nemáme chleba, mléko. Hlavní je, že máme věci na Tacos.
A abych nezapomněla - životně důležitá věc! Kvikk lunsje! Taková norská obdoba čokolády KitKat. Pozor, ale nikdy nezmiňte nahlas před žádným Norem, že Kvikk lunsje je něco jako KitKat - neexistuje horší urážka. Kvikk lunsje je norské kulturní dědictví!
Dále jsou tu oblíbená jídla jako například Kjøttkaker med brun saus (masové koule s hnědou omáčkou) nebo Fiskerkaker med hvit saus (rybí karbanátky s bílou omáčkou). Já jsem si osobně oblíbila Baconpostei a Baconost (to první je něco jako naše paštika, akorát ze slaniny - ta chuť slaniny je nepřekonatelná; a to druhé je v podstatě takový roztíratelný "sýr" v tubě s kusy slaniny).
A jelikož se blíží Vánoce, dalo by se zmínit ještě pár věcí. Tak kupříkladu Pepperkaker. Tedy perníčky. Pepperkakerhus tu je tu tradicí. Je to taková perníková chaloupka, kterou pečou ne jen doma, ale také i děti ve škole. Tradiční štědrovečerní večeře není ryba a salát, jak je tomu u nás. Norská štědrovečerní večeře se skládá z pečených žeber (Ribbe), klobásy, zelí a brusinek. (Někdo jí na štědrovečerní večeři také už zmíněný Pinnekjøtt.) A k tomu se samozřejmě pije Julebrus. (Brus je označení pro nápoje typu Coca Cola, Fanta, Sprite..v podstatě jako v angličtině "soda".) Julebrus je ale speciální nápoj, který se vyrábí pouze na Vánoce. Dělá se červený a hnědý. Hnědý je lepší. Ne jen dle mého názoru, ale i podle ostatních. Chuťově ani nevím, jak to popsat. Taková cukrová vata s bublinkama?


Na obrázcích jsou pečená žebra a Julebrus.



9. NORSKÉ DIALEKTY

Norština není vůbec složitý jazyk. Zvláště pokud máte znalosti angličtiny a němčiny. Lehké jako facka, řeknete si a zaradujete se, že za pár měsíců si plynně zakonverzujete s urostlými Vikingy. Jenže pak vás čeká ale nemilé překvapení v podobě norských dialektů a zjištění, že i lidé na severu nerozumí těm na jihu a lidem ze Stavangeru nerozumí už vůbec nikdo.
Naučit se BOKMÅL, což je oficiální spisovná verze norštiny, kterou používá cca 80% obyvatel, a která se obvykle učí na kurzech norštiny, není zase tak náročná. Problém je ale s výslovností a větnou melodií. Trik je v tom znít přehnaně šťastně na konci každého slova "så spennENDE" a i to, i když nejste šťastní ani trochu. Norové z okolí Osla s trochou štěstí vaší lámané norštině i porozumí. Od ostatních Norů, kteří jsou samozřejmě neskutečně pyšní na svůj dialekt, kterým mluví dalších 200 lidí v jejich vesnici, se pak dočkáte zdvihlého obočí a reakce stylu: "?" (Což je norská verze pro: "Promiň, nerozuměl jsem ti, můžeš to prosím zopakovat?")

Už jsem zmínila BOKMÅL (knižní norština), verze norštiny, ktero. Jenže ona existuje ještě NYNORSK (nová norština). Uvedené jazykové formy jsou rovnoprávné, což znamená,že se mimo jiné žáci ve škole musí naučit používat obě a že každá z těchto forem se musí nejméně z 25% objevovat v administrativě, v rozhlase a v televizi. Ve 20. století se úřady usilovně snažily sloučit zmíněné jazykové formy do jedné. Tato "společná norština" - SAMNORSK - měla co nejlépe odrážet norskou mluvenou řeč.
Psát o tom, jaký rozdíl je mezi bokmål a nynorsk by bylo na hodně dlouho. Řekněme tedy, že nynorsk byla snaha ponorštit psanou dánštinu, změnit její pravopis tak, aby lépe odrážel norskou výslovnost, atd. Norsko totiž bylo v letech 1380-1814 v politické unii s Dánskem a úředním jazykem byla dánština.

Jeden malý poznatek. Když umíte norsky, tak rozumíte mluvené švédštině. A také psané dánštině. Tzn. Můžete číst dánské knihy a rozumět a můžete sledovat švédskou televizi a také budete rozumět. Tři v jednom!


Tato vtipná tabulka, která koluje po internetu, Nory naprosto vystihuje.
Takže například místo: "Promiň, nerozuměl jsem. Můžeš to zopakovat?" zvednou Norové jedno obočí, zatváří se neuvěřitelně tupě a udělají zvuk, který se dá přepsat prostě jako Hæ.
A potom je zde ještě jedna věc, kterou bych ráda zmínila - "Norská ruka". Představte si, že okolo jednoho stolu sedí 4 Norové. Na jedné straně sedí Nor a na úplně druhé opačné straně stolu leží kečup. Jestliže očekáváte, že přijde na řadu něco jako: "Prosím, podáte mi ten kečup?" tak jste na omylu. Nor totiž natáhne ruku jako Saxana z filmu Dívka na koštěti a obslouží se sám.


10. SNUS

Statistiky ukazují, že jenom 5 procent mladistvých ve věku 16-24 let jsou pravidelnými kuřáky a dalších 12 procent si občasně zapálí cigaretu. "Wow, takový uvědomělý, zdravý národ plný sportovců," řeknete si. Teda dokud si nevšimnete boule pod horním rtem a kulaté krabičky v kapse. Spousta Norů totiž denně používá snus, což je speciální jemně nadrcený tabák původem ze Švédska. Prodává se ve dvou variantách - buď porcovaný do pytlíčků nebo sypaný, ze kterého se udělá lepivá koule a vloží se pod ret. Popularita snusu raketově vzrostla v posledních letech díky zákazu kouření na veřejných místech. A taky podle výpovědí z mého okolí, kvůli ceně cigaret.
Než se nikotin ze snusu uvolní, trvá to třeba 30 minut. Napoprvé se člověk cítí přiopile, malátně a může mu být i na zvracení. Mladí Norové, kteří jsou už ale zkušení v užívání snusu, ho ale s oblibou kombinují s alkoholem. Je to pro ně nejrychlejší způsob, jak se začít socializovat. To totiž většina Norů bez toho, aby byli pod vlivem neumí.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama