12 věcí, podle kterých poznáte, že jste v Norsku už moc dlouho

13. března 2018 v 18:10 | Bobík
Dnešním dnem jsem v Norsku přesně půl roku. Jelikož vám nestačil minulý článek a spousta z vás mi stále píše, abych napsala něco o životě tady, rozhodla jsem se tedy napsat tenhle další článek. Aneb 12 věcí, podle kterých poznáte, že už jste v Norsku moc dlouho.



1. PŘESTANETE NOSIT KAPESNÍK A ZAČNETE TAHAT CHRCHLE AŽ Z PATY

Zatímco Češi jsou takzvaným národem smrkáčů, Norové jsou naopak národem popotahovačů. Zatímco nám přijde nechutné si neustále utírat nos do rukávu popřípadě popotahovat, chrchlat, tahat zelené kemry z paty, zacpat si jednu nosní dírku a druhou ty hleny vystřelit do úctyhodné vzdálenosti, Norové to mají přesně naopak. Pro ně neexistuje nic nechutnějšího, než si nosit hleny zabalené v kapesníku někde po kapsách a když už to jinak nejde a musí se opravdu vysmrkat, protože už nezvládají popotahovat, dělají to v soukromí na toaletách. Vážně - zkuste kolik zdvižených obočí si v Norsku vysloužíte za vysmrkání se na veřejnosti.
Dokonce jsem byla i svědkem, kdy se dítě snažilo popotahovat, ale pořád mělo plný nos. Místo, aby mu řekli, ať se vysmrká, máma se s klidem usmála a řekla: "Tak se napij, to ti pomůže."


2. KDYŽ MLUVÍTE O LYŽOVÁNÍ, AUTOMATICKY TÍM MYSLÍTE BĚŽKY.

Norové jsou posedlí běžkováním. To, že se říká, že se narodili s lyžemi na nohách není klišé, oni to o sobě rádi a vehementně prohlašují. Nedávno jsem šla okolo školky - ne takový tý plný předškoláků, ale daleko mladších dětí, kteří měli na nohou běžky a padali, zvedali se, chodili a zase padali. I děti ve školách v rámci nějakého "tělocviku" chodí na běžky. A taky běžně se stává, že když jdu večer na běžky, potkávám fotbalový tým plný dětí, které mají zrovna trénink. A taky na běžkách.
Typická pondělní konverzace:
Nadšený Nor: "Tak co, byla jsi tenhle víkend lyžovat?" (automaticky tím myslí běžky)
Cizinec: "Ne."
Zmatený Nor: "Ne????!!!!!"
Cizinec: "Opravdu ne."
Opravdu zmatený Nor: "Ale vždyť napadl čerstvý sníh!"
Cizinec: "Já nelyžuju."
Šokovaně se tvářící Nor (tzn. nepatrně zdvihlé jedno obočí): "Ale teď žiješ v Norsku, takže se musíš naučit lyžovat, ikke sant*?"

Norové totiž automaticky předpokládají, že skutečnost, že žiteje v Norsku zároveň znamená, že začnete milovat běžky. Pokud už zvládnete se na běžkách udržet a nehodit tlamu při každém sjezdu kopce, přijdou na řadu pulky. Tedy expediční sáňky. (Potkáte-li v létě Nora, jak za sebou táhne na laně pneumatiku, tak trénuje na zimní tahání saní na nějaký bláznivý trip jako Amunsenův přechod Hardangerviddy či podobně.)

*ikke sant = není-liž pravda

Já v mém životě před Norskem nikdy na běžkách nestála. Tady je to ale nutností, takže po tom, co mě do toho zasvětili, začalo mě to bavit. Teď chodím pravidelně, klidně i sama. Většina lidí tady stejně chodí na běžky až večer za tmy a sami, aby nemuseli s nikým mluvit. A taky jsem se nezmínila o tom, že než já projedu jednu trasu (ne, nejsem tak pomalá), ostatní (většinou) ji ujedou dvakrát. Je to docela tvrdé probuzení.


3. PŘESTANE VÁS PŘEKVAPOVAT, ŽE OBĚD JE V 11 HODIN DOPOLEDNE A VEČEŘE VE 4

Stejně tak vás už nezaskočí, že oběd není oběd, ale kus chleba se šunkou a sýrem. Nejlépe brunostem. (Norové mají výborné slovo pålegg - což zahrnuje všechno, co si mohou dát na chleba.) Jednotlivé plátky chleba pak proložíte papírem a zabalíte do stylového obědového "matpakke". Pozor, obědový matpakke je životně důležitá věc. Nezabalíte-li dítěti do školy matpakke, pak si skoro koledujete o návštěvu z barnevernet. Uděláte-li si k obědu byť jen obyčejné špagety s kečupem, už je to pro Nory kulinářský zážitek.
Hlavním jídlem je tu večeře, která je většinou servírovaná mezi čtvrtou a šestou hodinou odpoledne. V pátek to je norská verze tacos, v sobotu očekávejte pizzu. Pojmy jako "fredagstaco" (páteční taco) a "lørdagspizza" (sobotní pizza) si ihned osvojíte. Podle tacos a pizzy si nastavíte svůj vnitřní kalendář.
Vypadá to, že Norové nejsou v jídle moc vynalézaví, co? Každý pátek taco. Ale nebojte. Oni nejsou vynalézaví ani jiné dny. Většinou jí pořád to samé dokola. Masové koule s hnědou omáčkou, párky, .."


4. ZAČNETE SE CÍTIT PROVINILE, POKUD JE VENKU HEZKY A VY JSTE UVNITŘ

V zimě je vlezlo a tma, tak se snažíte využít těch pár hodin, kdy je venku světlo (pokud jste mezi těmi šťastnějšími a bydlíte pod polárním kruhem). S přicházejícím jarem přibyde světla a sleze sníh. (Bohužel se mi ještě ani jedna z těch věcí nepoštěstila. Zatím tu pořád sněží jako o život.) Občas to tu vypadá i tak, že se vzbudíte a kouknete se z okna, kde svítí sluníčko. Řeknete si paráda a vyrazíte si koupit snídani. Když o deset minut později vycházíte z obchodu, ocitáte se uprostřed sněhové bouře. Zmrzlí dorazíte domů, shodíte ze sebe oblečení, připravíte snídani a kocháte se pohledem z okna na dokonalé slunečné počasí. A tak s radostí odcházíte z domu do školy/práce. Cestou se kocháte nádherným počasím. Jen co ovšem vystoupíte z auta, celá předchozí situace se začne opakovat.
S tím se pojí to, že postupně zjistíte, že máte ve skříni kolekci norských vlněných svetrů. Stejně tak vlastníte kolekci vlněných spodků do nula stupňů, mínus deseti, dvaceti a pro jistotu i do mínus třiceti. Ne, že byste potom vypadali jako koule. To ne, normálně přes to přetáhnete džíny a nikdo nic nepozná.
A taky jedenkrátvtýdnu otužování už mi nepřijde tak strašný. Cítím se po tom daleko líp.


5. ZKONTROLUJETE YR.NO ALESPOŇ JEDNOU DENNĚ

Ať pro jistotu víte, jaké je počasí v různých destinacích jako je Malaga nebo Gran Canaria (protože až vám dojde trpělivost, tak si koupíte letenky do těchto jižních norských kolonií - zrovna jsem se odtud vrátila..teplo? kde jsi? teplo? haloooo? já tě necítím..kde jsi? chybíš mi).
A také jaké je počasí na vaší hyttě (to abyste kdyžtak mohli použít egenmelding* a vyrazit tam). Zároveň pokud se vám nezdá počasí na yr.no, kontrolujete storm.no, protože tam jsou třeba větší optimisté a vy tak třeba ještě máte šanci vytáhnout běžky. Nebo naopak už máte šanci vytáhnout kolečkové běžky. Zároveň pak kontrolujete pent.no, který porovnává počasí na yr a storm a vy si tak můžete vybrat, co se vám víc hodí. (Samozřejmě byste mohli zhodnotit situaci pohledem z okna, ale to není tak sofistikované..)

*egenmelding - vlastní prohlášení o tom, že jste byli nemocní, které vás "omlouvá" z práce na dobu kratší než tři dny. Na více než třídenní absenci už je potřeba potvrzení od doktora.


6. S BLÍŽÍCÍMI SE VELIKONOCEMI VÁS NECHÁVÁ ÚKLID, BARVENÍ VAJÍČEK, PLETENÉ POMLÁZKY A PEČENÍ NAPROSTO CHLADNÝMI

Zmíníte-li se před Nory, nebo ještě lépe před emancipovanými Norkami, že v Čechách je Velikonoční tradicí vyšlehat ženy pomlázkou, začnou okamžitě padat pojmy jako domácí násilí a už se sepisuje stížnost k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. Zdejší Velikonoční tradicí je nabalit pomeranče, kvikklunsj čokoládu, jednorázový gril, detektivku od
Jo Nesbø a lyže (rozumějte běžky) a vyrazit na chatu uprostřed ničeho. Velikonoční prázdniny tady trvají týden a jsou spojeny s velkou migrací do okolních hor a kopců.

7. HARRYTUR

Ne tohle není slovo, které znamená Harry jede na výlet (tur = výlet, procházka). "Harry" je v norském slangu něco nevkusného a termínem "Harrytur" označil v roce 2002 norský ministr zemědělství Lars Sponheim nájezd Norů do Švédska za účelem nákupu především levného alkoholu, ale i cigaret, snusu, čokolády atd. V Trondheimu dokonce operují autobusové společnosti, které vás odvezou do sto kilometrů vzdáleného supermarketu ve Storlienu, hned na hranicích se Švédskem, počkají, až si nakoupíte, a pak vás zase odvezou zpět do Trondheimu. Nabízí se pak otázka, proč strávit tři hodiny v autě/autobusu, další hodinu stáním ve frontě v Systembolaget (švédská obdoba norského Vinmonopolet, specializovaný obchod s alkoholem) a ušetřené peníze za alkohol stejně projet v naftě. Nicméně harrytur není jen výsada Norů. Norové totiž jezdí nakoupit alkohol do Švédska, Švédové do Dánska, Dánové do Německa.


8. PŘESTANE VÁS PŘEKVAPOVAT, ŽE SE TU VŠECHNO JMENUJE PO TROLLECH

Trolltunga - Trolí jazyk - kus skály tyčící se stovky metrů nad jezerem
Trollstigen - Trolí cesta - jedna z nejnavštěvovanějších silnic v Norsku
Trollkyrkja - Trolí kostel - 3 jeskyně, do kterých se šílenou rychlostí řítí vodopád

Fascinace troly je tu obrovská a je to jeden ze symbolů Norska, které si člověk okamžitě vybaví (spolu třeba s losy a polární září). Malé, ošklivé troly tu najdete v každém gift shopu. Zároveň jsou také velmi častým symbolem v norské mytologii a mají své místo v pohádkách a legendách.


9. ZVYKNETE SI, ŽE NOROVÉ NEJSOU RANNÍ PTÁČATA
Dobře, kdo z nás může říct, že ranní ptáče. Já rozhodně ne. Ale je rozdíl mezi tím nebýt ranní ptáče nebo nebýt ranní ptáče. Takže, když třeba ráno potkáte svého dobrého kamaráda/známého/.. třeba u busu, neberte si osobně, že vás sotva pozdraví a otočí se od vás. Není to tím, že byste mu zabil matku nebo přebral přítelkyni. Je to tím, že je ráno.
To mi připomíná, když třeba jedete v hromadné dopravě. V Plzni se často stává, že lidé sedí po jednom na místě pro dva. Tady je to pravidlo. Lidé si raději položí tašku na sedadlo vedle. I kdyby měl Nor stát celou cestu, stejně se neposadí vedle někoho, koho nezná. Je to totiž riziko začít s někým novým mluvit. A to oni nechtějí, že jo.
A taky pokud jdete s kamarádem někde po městě a on potká někoho a začne s ním dlouho debatovat. Vy si přijdete opravdu špatně, protože vás ani nepředstaví. A tak tam stojíte vedle něj, díváte se, jak si povídají a v duchu si říkáte: "On se za mě stydí? Proč se za mě stydí?" Neberte si to osobně, přestaví vás až když mu to přijde fakt důležité. A nebo taky vůbec.


10. WHAT DOES THE FOX SAY?

Tahle kýčoviná chytlavá píseň pokořila stomilionovou hranici snad nejrychleji ze všech nahrávek. Jedná se o dílo norského bratrského dua Vegarda a Bårda Yilvisåker, známými pod jménem Ylvis. Na otázku jak dělá liška odpovídají zpěvák a tanečníci v bizarních liščích kostýmech směsicí nereprodukovatelných zvuků a skřeků. Jeden norský kamarád mi řekl, že reakce na video v zemích mimo Norsko jsou většinou negativní. Lidé se prý podivují, kam až to ten showbusiness poklesl nebo co se v Norsku bere za drogy.
Ylvis jsou známí především pro svoji komediální show I Kveld med Ylvis (Dnes večer s Ylvis), kterou dvakrát týdně vysílala televize TV Norge. Hudební klipy jsou jen taková zábavná vsuvka, která v tomto případě měla poukázat na absurditu masové popularity písní jako je Gangam style.
Každopádně..proč jsem načala zrovna tohle? Protože po mém příjezdu se mě snad každý ptal: "Víš, že tahle písnička je norská?" "Hele a znáš tu písničku?" "Hele, to je tady z Norska!" Měsíc od měsíce se přestali ptát méně a méně, až zcela pochopili, že tu písničku znám a ano, teď už vím, že je z Norska.

Když už jsem začala mluvit o jedné z norských písniček, musím říct, že už mě ty další nepřekvapují. Už jsem se přestala snažit najít nějakou novodobou, SLUŠNOU, norskou písničku. Víte proč? To je jednoduchý! PROTOŽE TAKOVÁ NEEXISTUJE! Ve většině se zpívá o alkoholu, sexu a podobně. (Pokud by měl někdo zájem, tak tady je třeba jedna taková - https://www.youtube.com/watch?v=Fv5sXRoFodU).
Neberte to úplně vážně, 1/10 je slušná.
No, musím ale říct, že mě překvapily i dětské písničky. Opice, které skáčou na posteli, upadnou na hlavu, máma zavolá doktora, doktor řekne žádné skákání na posteli. Jakmile si zraní hlavu i poslední opice skákající na posteli, začne skákat máma a slavu si rozbije taky. Pro představu - https://www.youtube.com/watch?v=04mRDu26MZQ - po tomhle videu si možná taky řeknete, že jsou divní.


11. AUTO MŮŽE UDĚLAT VĚCI LEHČÍ I HORŠÍ

Občas mě fakt dokáže naštvat, když musím ráno jít 20 minut před tím, než mám v plánu jet, nastartovat auta. A taky z něj sundat ten sníh, led a taky odhrabat sníh za autem, abych vůbec vyjela. Tohle se ale neděje jenom ráno. Občas se mi stane, že přijedu na hodinu domů, přijdu k autu a všechno začíná odznovu. Na silnici je normální, že je pokrytá velkou vrstvou sněhu. Nesype se solí ale štěrkem. A to ještě dost mizerně. Někdy je to fakt nepříjemný a je třeba dávat si fakt bacha. A nemluvě o křižovatkách, do kterých prostě nevidíte. Zastavíte a sníh okolo vás je tak vysoký, že nemáte vůbec šanci vidět, co se děje okolo. Občas je lepší si dokonce zastavit kus před křižovatkou a sledovat situaci dost dopředu.
Co na to říct, sněhu je tu hodně. Dokonce bylo vyhlášeno, že to je nejvíc za posledních x let. A pořád sněží. A sněží. A sněží. To je jak https://www.youtube.com/watch?v=e7sapA36szE .

Jo a bych chtěla zmínit, že tady můžete zaparkovat auto na parkovišti před obchodem, nechat ho nastartovaný, odejít do obchodu, vrátit se a..auto tam pořád stojí. Tak to praktikuju ráno (odpoledne nebo kdykoliv). Jdu nastartovat auto a jdu si dát domů třeba ještě snídani. V Čechách? Nemožný.

12. ROZEZNÁTE MUŽSKÁ A ŽENSKÁ JMÉNA A DOKONCE JE ZVLÁDNETE I SPRÁVNĚ VYSLOVIT

Občas si představuji, že něžné polovičky vikingských válečníků byli něco jako trpaslice z Tolkienových příběhů. Stejně drsné, ale s kratším plnovousem. Tím si vysvětluji ta jména. Posuďte sami, jestli dokážete uhodnout, která jména jsou ženská, která mužská a která mohou být obojí.

1. Oddfrid
2. Torill
3. Sigve
4. Terje
5. Bjørg
6. Borgny
7. Sondre
8. Ki
9. Lars
10. Rune


Tak to je pro dnešek asi všechno. Návrat z Gran Canaria (Španělsko) zpátky do Norska mi neudělal moc dobře. Posledních pár dnů mám teploty a krk v plamenech. Ale věřím, že zase za další měsíce určitě něco napíšu. Doufám, že se vám tenhle článek líbil a děkuji za ohlasy.

Čááááááj Bobík
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama